Historie
Vznik
Železniční trať společnosti A.T.E Ústecko-teplická dráha (německy:Aussig-Teplitzer Eisenbahn) byla postavena v roce 1858 především pro dopravu uhlí z oblasti Teplic do přístavu v Ústí nad Labem. Do roku 1870 byla prodloužena až do Chomutova. Mohlo se tak po ní dopravovat uhlí z celé hnědouhelné pánve (Chomutovsko, okolí Mostu, Bíliny a Duchcova). Díky pozdějšímu rozmachu těžby musely být některé úseky přeloženy.
Elektrizace
Elektrizace byla po jednotlivých úsecích ale ne nejkratších. V roce 1963 se elektrifikoval dlouhý úsek od Ústí nad Labem do Třebušic, tedy k dolům. Až v roce 1989 se elektrifikovalo do Chomutova. V roce 1990 se elektrifikovalo do Prunéřova, tehdejší stanice Kadaň, dnešní stanice Kadaň - Prunéřov. Celý tento úsek byl stejnosměrný, tudíž pro lokomotivy 1** a 3**, 4** a 6**.
Cílem bylo elektrifikovat celý úsek Cheb - Ústí nad Labem. Už v roce 1963 se elektrifikoval úsek Cheb - Sokolov. A o 20 let později až do Karlových Varů. Tyto úsek mají střídavý proud, tudíž pro lokomotivy 2** a 3**, 5** a 6**. A tak zbýval poslední úsek a to Karlovy Vary - Kadaň - Prunéřov. Tento úsek byl elektrifikován teprve v roce 2005 a to se střídavým proudem. Proudy mají velkou roli v sestavení osobních vlaků na Podkrušnohorské trati Cheb - Ústí. (Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_-_Chomutov, https://www.k-report.net/koridory/dalsi2.htm
)
Obr.1: Ilustrační obrázek, Zdroj: k-report.net
Dřívější vlaky R
Vlaky R mají na této trati velikou historii. V minulosti totiž nejezdili přes Ústí nad Labem ale přes Lužnou u Rakovníka, kdy jste chtěli jet z Mostu či z Chomutova. Jména vlaků jsou například Žatecký Chmel nebo Agara. Tyto vlaky byly o složení 843 + 043 + 943. Poté co se do Prahy začalo jezdit přes Ústí se přesunuly do Ostravy a do Brna. Dále se dalo jet přes Louny a Slaný, tudy vedlo pár vlaků z Chomutova a z Mostu a jeden vlak jezdí do dnes. Řazení bylo stejné. Dodnes se pamatuje na vlaky Luna a Emanuel Rádl.
První vlaky jezdící do Prahy přes Ústí byl Chomutovský Express (Chomutov - Praha hl.n.) nebo Vysočina (Cheb - Brno hl.n.)nebo Vsacan (Cheb - Žilina, denní vlak). Poté k tomu přibývaly rok co rok rychlíky, které jezdily do Luhačovic, Starého Města u Uherského Hradiště, Horní Lideče, Vsetína, jména vlaků byla např.: Šohaj nebo Hradišťan. K tomu jezdily rychlíky do Liberce, obvykle tři denně: Kamenice, Ploučnice a Valdštejn. Nebo také jezdily obyčejné rychlíky pouze do Děčína.
Obr.2 a 3: Dřívější rychlíky, Zdroj: www.bery-zeleznice.nafoceno.cz
Jak roky ubíhaly, přestala jezdit Vysočina, Vsacan, Hradišťan i Šohaj. Většina začala jezdit přes Plzeň. Jenom Excelsiora nám nechali dodnes. Vysočinu nám ovšem nahradila Ohře, která nejezdila do Brna, nýbrž do 25 000 města Havlíčkův Brod. Všechny rychlíky začaly končit v Praze. Začaly se vyvíjet nové názvy: Salubia, Karlex, Krušnohor nebo Bílina a Svatava. Přestaly dokonce jezdit i přímé rychlíky do Liberce. Museli jste přestupovat v Ústí nad Labem.
Ovšem když začaly jezdit rychlíky do Prahy přes Ústí nad Labem, bylo Ústecké hl.n. v rekonstrukci. A tak všechno jezdilo přes západ. Ovšem jakmile nádraží dokončili, rychlíky i západ opustily a začaly jezdit přes hlavní nádraží jako dnes.
Obr.3 (Zdroj: www.flickr.com) a 4: R Šohaj (Zdroj: www.k-report.net)
Jestli se máme dočkat toho, že rychlíky budou jezditi dále než-li do Prahy krom Excelsiora, tak se nedočkáme. Jestli se dočkáme toho, že začnou jezdit rychlíky přes Lužnou, to se též nedočkáme, můžeme si to akorát nahradit tím, že pojedem Regionovou do Lužné, přestoupíme na rychlík na Masarykovo nádraží. Cesta je levnější a pouze o 10 minut delší, dnes je ovšem víc In cesta přes Ústí.
řeloženy.