Popis tratě
V tomto článku najdete kompletní jízdu tratí od stanice Chomutov do stanice Ústí nad Labem hl.n. jízdou přímým Osobní vlakem.
Obr.1: Příjezd vlaku, Obr.2: Stanice Chomutov
Začínáme ve stanici Chomutov. Nastoupíme na nástupišti do přitomného vagónu, nejčastěji na koleji č.4, jestliže chceme jet do Ústí nad Labem. Vlak se rozjíždí na max.rychlost 60 km/h a provádíme 2 zatáčky, které nás navedou na stanici Chomutov město. Po levé straně můžeme vidět silnici I/13 a odbočku do Vejprt, v dnešní době zanikající a také odstavnou kolej. Po pravé straně lze vidět bývalé odstavné nádraží a pohlížíme na centrum 50.000 Chomutova. Po chvíli vidíme i odbočku Odb.Chomutov město, která vede na nákladní nádraží v Chomutově po jednokolejné trati.
Obr.3 a 4: Stanice Chomutov město
Po dvou minutách ovšem brzdíme k zastávce Chomutov město, která je podle názvu blíže centru a tak je v určitých dobách (hlavně o pracovních dnech) více využivána, než-li hlavní stanice města. Také zde staví i stavily všechny vlaky.
Zanedlouho se rozjížíme na 80 km/h, která počala už u odbočky Odb.Chomutov město. Po pravé straně lze vidět slavné Kamencové jezero. Když ustoupí stromy, tak na levé straně vidíme Podkrušnohorský park v Chomutově, volný výběh, u kterého jdou vidět srny a jeleni. Po chvíli mijíme odbočku Odb.Dolní Rybník, kde počíná rychlost 110 km/h a odbočka proto, že odvádí neeliktrizovanou kolej do stanice Jirkov, v roce 2005 postavenou. Jde o trať 133 (Chomutov - Jirkov). Po levé straně ji můžeme pozorovat společně s obchodním střediskem Otvice, který vyniká supermarketem Kaufland.
Obr.5: Odb.Dolní Rybník, Obr.6: Stanice Jirkov zastávka
Hned na to brzdíme do stanice Jirkov zastávka, podobnou stanici jako Chomutov město ale bez hlášení. Také v této stanici vždy stavily všechny vlaky. Zastávka tu obvykle netrvá rychle, jelikož nemá takový přísun cestujících. Pokračujeme tedy směrem na Most 110 km/h vyvýšeně. Vpravo lze vidět přehradní nádraž, vlevo čtyrproudá silnice I/13, se kterou máme společnou cestu.
Po pár minutách brzdíme na rychlost 100 km/h a projížídme dnes už nevýznamnou stanicí Kyjice, která poblíž sebe nemá žádný obyvatele. Dále nás čeká podlouhá rovinka a klesání do stanice Třebušice, do kterého musíme i brzdit na 80 km/h, která nás bude provázet dalších 20 km. Třebušice jsou dnes jen o málo významější než Kyjice. Přecejen je blízko Komořan, takže přísun cestujcích má ale málo. V minulosti zde stavil i R 421 (tehdy, dnes 441) Excelsior do Košic. Dnes 7 vlaků denně. )
Obr.7: Komořany Zdroj: www.vlaky.net, Obr.8: Třebušice
Poté, co jsme si prohlédli Komořany, most silnice č.13 a stanici Třebušice, nachází se před námi úsek, který je vícekolejný a slouží jako zastávka pro nákladní vlaky, převážející vagóny na uhlí, popřípadně uhlí vozící. Napravo vidíme pár let starou novou 4proudou silnici č.13. Zanedlouho končí vícekolejný úsek, odbíhá kolej na Litvínov a točíme mírně doprava podle silnice č.13 na Most. Podjíždíme silnici z Litvínova a na Litvínov a můžeme vidět na levé straně důl, napravé tramvajové koleje spojují Most a Litvínov.
Jelikož se nacházíme na kraji 70.000 města Most, lze vidět akorát Tesco, stadion a několik věžáků a vysoká budova nádraží, která má 4 nástupiště. My obvykle příjíždíme na nástupiště II. Zastávka zde trvá nějaké dvě minuty. Můžeme se kouknout na nějakou tu Regionovu, šukafon (vůz 810) a lokomotivu 163 vedoucí jiný Os vlak.
Obr.9: Tramvajová trať, Obr.10: Stanice Most, Obr.11: Regionova a 810
Poté vyrážíme na Bílinu do dvoukolejné trati. Napravo odbíhá trať do Žatce a Postoloprt, elektrizovaná ale jezdí po ní motorové vlaky. Prudké zatáčky s nahýbáním nás vedou na odbočku Odb.České Zlatníky, kde začíná tříkolejná část kompletně v 80 km/h. Osobní vlaky obyvkle využívají krajní koleje.
Oproti části Jirkov zastávka - Kyjice, jedeme momentálně sníženě oproti silnici č.13 a brzdíme do stanice Želenice nad Bílinou, ležící na kraji města, což je dobré, jelikož 30 % stanic se nachází mimo město. Zastávka již není v dobrém stavu. Přístřešek je posprejován a nástupiště nejsou v tak dobrém stavu. Rozdjíždíme se ale dále do Bíliny. Zatáčíme prudce vlevo a máme stejnou výšku se silnici č.13, rozděluje nás akorát řeka Bílina. Přes silnici leze vidět skála Bořeň.
Obr.12: Želenice nad Bílinou, Obr.13: Bílina kyselka
Zanedlouho přijíždíme do stanice Bílina kyselka, udržovanou podobně jako Želenice, akorát místo přístřešku se dá zde najít staniční budova. Na konci peronů se nachází přejezd a hned na to atletické hřiště a také fotbalové a koupaliště. Na levé jdou vidět lázně. Oddálili jsme od silnice č.13 a přijíždíme do stanice Bílina, která nám ukončí úsek s 80 km/h a také zde začíná náhradní cesta do Ústí nad Labem ale přes Úpořiny a Stadice, využívanou hlavně nákladními vlaky ale i osobní vlaky, kde lze najít pouze motorové 810.
Bílina má pouze dvě nástupiště ve velmi špatném stavu. Nádraží se nachází blízko autobusového nádraží a blízko řeky Bíliny a silnice č.13. Staví zde i rychlíky. Poté se rozjíždíme na 100 km/h, mijíme odbočku na Úpořiny a čeká nás rovný úsek. Nalevo lze vidět elektrárna Ledvice ale to my brzdíme do stanice Chotějovice, která se nachází mezi třemi vesnicemi: Chotějovice, Chudeřice a Ledvice.
Obr.14: Bílina, Obr.15: Elektrárna Ledvice ve stavbě
Stanice je ovšem v stavu. Příchod je úhledný ale přístřešek je ta horší část. Peron je únosný. My se ovšem rozjíždíme dále od stanice a od elektrárny Ledvice. Vjíždíme do levotočivého oblouku, kde je max.povolená rychlost 80 km/h. My se tak oddělujeme od silnice č.13 a míříme směrem ke stanici Želénky a Duchcov.
Po zatáčce přichází opět 100 km/h a my se rozjíždíme. Zanedlouho ovšem brzdíme a stavíme v zastávce Želénky. Může Vás zmást, že přejíždíme zastávku, když sedíte na levé straně po směru jízdu, jelikož zastávka směrem na Bílinu není stejně postavená jako prostější. Stanice je ve stejném stavu stanice Želenice nad Bílinou a i podobně udělaná.
Obr.16: Chotějovice, Obr.17: Želénky
Dále se rozjíždíme na povolenou rychlost, míjíme silnici na Duchcov několik zatáček. Na obou stranách jdou vidět lesy, ať už listanaté či smíšené. Po chvíli ovšem musíme znovu brzdit z vysoké rychlosti, kvůli stanici Duchcov, která neleží přímo ve městě ani na jejím okraji. Stanice je až v žalostném stavu oproti jiným stanicím. Prostě ostuda. Překvapivě v této stanici staví i rychlíky ale z mého pohledu je to jen ztráta času a zbytečné brzdění. Jestli ji máme k něčemu přirovnat, tak mě napadá leda stanice Jirkov zastávka.
Ovšem my jedeme dále a potkáváme silnici z Duchcova a vlečku, která taktéž vede z Duchcova. Rozjezd na 100 km/h není zas tak nutný, jelikož zanedlouho příjde 80 km/h. Zleva je vidět příjezd elektrizované trati s vyplým proudem Litvínov - Teplice v Čechách (v úseku Oldřichov u Duchcova - Teplice v Čechách vede současně s tratí 130. Hned na to vjíždíme do pravotočivého oblouku a zastavujeme na nástupišti stanice Oldřichov u Duchcova, což je malá vesnička. Nádraží spíše slouží jako odstavné nádraží a vlastní křižovatku, jak už bylo řečeno, na Litvínov. Staniční budova je o něco vzdálena, poněkud rekonstruována byla.
Obr.18: Duchcov, Obr.19: Oldřichov u Duchcova
V celé stanici je asi 15 kolejí, které se za stanicí sbíhají do dvoukolejky, na kterou míříme i my a po zcela rovném úseku zastavujeme ve stanici Řetenice, což je vlastně sídliště města Teplice. Řetenice vlastní odbočku na Lovosice přes Úpořiny, cesta těchto vlaků ovšem vede opět z Teplic v Čechách. Řetenice jsou jinak v dobrém stavu, stěžovat si na něj nemůžeme. Dále ale míříme napříc Teplicemi, přímo k centru, kde nás čeká stanice Teplice v Čechách, přes pár mostů a přejezdů. Můžeme si prohlédnout i obydlí tohoto 50.000 města.
To už ale přijížídme do nedávno rekonstruované stanice Teplice v Čechách. Stanice vlastní 3 koleje, na kterých se dá nastupovat. Že je stanice rekonstuovaná by Vás nenapadlo, jakmile byste viděli staniční budovu zvenčí, která je zvenčí opravdu v neúnosném stavu ale zevnitř je vidět renovovace. Nástupiště, teda aspoň č.2 je kompletně rekonstruované ale první není. Přibyly ovšem digitální informační systémy. Staví zde i rychlíky a také tu zbytečně tráví jednu minutu, jelikož zde stojí dvě minuty, z toho ta jedna by se dala využít jinak.
Obr.20: Řetenice, Obr.21: Regionova v Teplicích, Obr.22: Stanice Teplice v Čechách
My se rozjížídme na 80 km/h. Mijíme hlavní silnici celého města a zatáčíme vlevo kolem staré továrny McDonaldu do ne zrovna upravované části města, ze které ovšem zanedlouho vyjedem a přijedeme do stanice Proboštov napůl novou napůl starou. Nástupiště a přístřešek ve směru Ústí nad Labem je nerekonstruovaný narozdíl od opačného nástupiště a staniční budovy.
Proboštov je stanice, kde staví i spěšné vlaky. Hned za stanicí je železniční přejezd, který slouží i jako přechod mezi nástupišti a my míříme dále ve směru na Bohosudov, ovšem už nejedeme podle silnice č.13. Tu ovšem přejíždíme. Silnici na Ústí nad Labem nevidíme čili R63. Třináctka dále pokračuje na Děčín a Jílové.
Obr.23: Stará strana stanice Proboštov, Obr.24: Nová strana stanice Proboštov
My po pár zatáčkách, ce kterých se může jezdit 80 km/h přjíždíme do Bohosudova, což je vlastně sídliště města Krupka. Existuje i stanice Bohosudov zastávka, která leží u lanovky na Komáří vížku na trati 136 (Děčín - Oldřichov). Trati hrozí zrušení ale budou na ni jezdit Desira RegioJetu. Stanice vypadá podobně jako Řetenice, vlastně stejně a dříve v ní stavily spěšné vlaky ale i rychlíky, dnes jenom osobáky.
Dále se rozjíždíme na 100 km/h ke zrušené stanici Chabařovice. Po pár zatáčkách ucítíme výhybky a uvidíme další a další, jelikož Chabařovice mají doslova nespočet kolejí, které slouží jako odstavné nádraží pro ČD Cargo. Nádraží ovšem jenom projíždíme a najížídme na rychlost 120 km/h (největší rychlost) okolo několik rybníků, pár vypuštěných, kolem města Chlumec a přes dálnici D8, následně podél dálnice přímo do sídliště města Ústí nad Labem Staré Předlice, kde my už musíme zpomalit na 70 km/h, kvůli levotočivému oblouku, který je hned za mostem dálnice D8, kterou musíme podject. Jakmile projedeme oblouk, dostáváme se na sektor západ. Je zde několik kolejí a sídlo ČD Cargo, nalevo chemička.
Obr.25: Bohosudov, Obr.26: Zrušená stanice Chabařovice, zdroj: www.zelpage.cz, Obr.27: Ústí nad Labem západ
Co mijíme odstavné nádraží v Ústí nad Labem přijíždíme do stanice Ústí nad Labem západ, která je vzdálena pouhý kilometr od hlavní stanice. Stanice je modernizovaná. Má lepší perony a i staniční budovu, rychlíky v ní ale nestaví ale spěšné vlaky ano. Nádraží vlastní začátek tratě 072 (Ústí n.L. západ - Lysá). Začínají zde také rychlíky do Kolína přes Lysou.
My se rozjíždíme dál. Mijíme několik vagónů nejčastěji AB, BDs, B nebo Bt či Bdt zpomalujeme na 30 km/h a točíme vlevo přímo na 2.nástupiště stanice Ústí nad Labem hl.n. aneb naší konečnou stanici. Ústí nad Labem hlavní nádraží stojí na I. (Děčín - Břeclav) a IV. (Děčín - Dolní Dvořiště) tranzitním koridoru. Je to vlastně nejlepší nádraží. Ale kochat se takto z vlaku a tak je nejlepší co nejdřív vystoupit a projít se nádražím.
Obr.28 a 29: Ústí nad Labem hl.n.